Kelč - Římskokatolická farnost Kelč

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Kelč

Kříže a Boží muka

Dřevěný křiž - před farním kostelem

je misijní kříž z roku 1949. Zhotovil jej tesařský mistr František Smahel z Kelče č. 454. Do té doby tam stál dřevěný misijní kříž z roku 1897. Na kříž byl doplněn letopočet posledních misií z r. 1994 a r. 1998.


Dřevěný kříž - na Zvěřinci

stával u chodníku na ohybu zahrady J. Jasného č. 335. Kristus byl na něm malovány na plechu. Nad rameny a nad horní částí kříže byl přibit chránící plechový oblouk. Nesl letopočet 1873. Spodní část kříže uhnila a při vichřici r. 1947 se kříž těsně u země zlomil. Nový křiž byl umístěn na protější straně, před zahradou Jaromíra Srkaly č. 47, mezi dvěma břízami a je bez Krista.


Kamenný kříž - před vchodem do farního kostela

s nápisem: "Na tomto místě stál dřevěný kříž, ten vzal porušení zas, ale nalezl se dobrodinec Vendelín Orel a Mariana, manželka jeho, kteří tento kamenitý kříž za své peníze postavit nechali roku 1847."


Kamenný kříž - u schodech do kostela

je bez nápisu i data. Byl to hlavní kříž na starém hřbitově. Zde byl postaven při úpravě starého hřbitova.

Kamenný kříž - v parčíku na Starém městě u domu Antonína Vykopala.

Od tohoto kříže se konávaly pohřby zemřelých farníků z okolních vesnic. Dříve stál výše na rozcestí cesty do města a ke kostelu. Na zadní straně je nápis: "Postavili Jan a Kateřina Pastrnkovi z č. 201 roku 1957"


Kamenný kříž - u bývalého rybníka pod Zvěřincem

má nápis: "L.P. 1873 z nákladů Františka Hlavici, č. 15 z Posvátného"

Kamenný kříž - na kraji ulice Na valech

- dříve stával na rozcestí této ulice. Po stranách jsou dva akáty. Má nápis: "Postavil Jan Pastrnek z č. 201 rok 1857


Kamenný kříž - pod Lázenkou

stojí mezi čtyřmi lipami. Má nápis: "Na památku milých svých rodičů tento kříž dal postavit kněz František Perutka, zdejší rodák. L.P. 1906." (Byl to strýc Dagoberta Perutky ze statku Na špici, č. 198.)


Kamenný křiž - na Suchej houře

stojí vedle cesty k Němeticím mezi čtyřmi lipami na kopci. Spodní podstavec nese pískovcový kámen, a ten teprve křiž. Zadní strana je obrácená k severu, proto písmo je dnes již nečitelné - letopočet 1891. Tento křiž stál na hranici panských a soukromých pozemků.


Kamenný kříž - na novém hřbitově

stojí uprostřed. Jeho přední strana je ve velkém kruhu, kde je 8 hrobů zdejších farářů, katechetů, kaplana a bohoslovce nebo zdejších rodáků - kněží. Na zadní straně je nápis: "Pozdraven buď svatý kříži, naděje naše jediná. Stavěla farnost Kelečská 1891."


Kamenný kříž - ve Březí

- na křižovatce Kunovice, Lhota u Kelče. Stojí na něm " Věnovali manželé Cecilie a František Pavelkovi z Malé Lhoty LP 1932.


Boží muka u sv. Františka

Je zděný šestihranný sloup o průměru asi 1 m. V jeho výklenku za sklem je obraz sv. Františka z Assisi. Původně stála na vyvýšeném břehu na rozcestí Hranické a Bystřické ulice. Při úpravě a rozšíření silnic byla přemístěna za dvorskou zahradu. Při přemístění byly v základech nalezeny lidské kosti. Byly uloženy do základů na novém místě. Toto místo tedy hlásalo místo tragického skonu člověka. Zde byl již konec Kelče a za statuí bylo jen pole.


Boží muka Na drahách

když mor v Kelči postihl velkou spoustu občanů, zakázali městští konšelé v zájmu dalšího nešíření moru pochovávati tyto zemřelé na veřejném hřbitově. Vykázali pro ně pozemek za Kelčí "Na drahách". Toto místo bylo označeno pouze "morovým sloupem" s letopočtem 1773. Když byl hřbitov v r. 1862 zrušen, sloup byl přemístěn za poslední stavení Na drahách a vyryt na něm letopočet. Sloup je kvádrový, asi 2 m vysoký. Zakončen je římsou s plastickým kamenným křížem. Ve výklenku je obraz ukřižovaného Krista.


Socha sv. Jana z Nepomuku

Kelečští "Hruboměšťané" měli od starodávna výsadu, že mohli ve svých "šenkovních" domech postupně čepovati pivo z kelečského pivovaru. Počátkem 18. století požádal je žid z podzámecké palírny, aby mu prodávali také jeho kořalku. Z počátku mu to všichni odmítali. Pak ale nějaký Jan Masařík nebo Provazník  mu vyhověl. Když toho musel na nátlak pánů radních zanechati vymohl si žid u správce zámku p. Andrease Poppa povolení postavit kořalnu přímo před zámkem. Když již byly základy vykopány a materiál ke stavbě připraven, "tu my tři osoby Augustin Kratochvíla, starší purkmistr Václav Peroutka, mladší purkmistr a městský písař Václav Loučel do Holomouca jsme se vybrali k milostivé vrchnosti, o to jsme žádali s ponížeností, aby nám takového domku uprostřed rynku neráčili dáti stavěti, což jsme pozískali skrze zásluhy sv. Jana Nepomuckého" Jeho Milost regent Šerc přijel do Kelče a po úředním jednání "to stavení poručil zkasírovati." Na poděkování usnesli se měšťané vlastním nákladem napřed obraz, pak sochu sv. Jana Nepomuckého na rynku vystaviti, což se stalo v r. 1709.


 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky